Nový systém? Chaos

Nový systém na tři obránce, který je hodně ofenzivní a k tomu nový střelec, který prohlásil, že chce překonat vlastní rekord a to tak, že nastřílí třicet gólů za sezonu. Optimizmus, nadšení a touha vidět novou a silnější Spartu, byla každým dnem větší a osobně jsem byl nedočkavý, co se za tímto optimizmem skrývá a jestli to má opodstatnění.

Vůči novému hernímu systému Sparty jsem byl hodně skeptický, aniž bych Spartu viděl hrát. Vzhledem k tomu, že Sparta nemá vhodné typy hráčů pro tento styl hry, tak po odchodu Kadeřábka, nemají nikoho, kdo by splňoval předpoklady, aby nový systém byl funkční a skutečně efektivní. První ligový zápas v Jihlavě byl pro mne jeden velký nepřehledný chaos, který ještě více schaosil samotný trenér Ščasný ve druhém poločase, kdy posunul Frýdka na pravou stranu za slabého a nefunkčního Steinhöfera.

Levá strana fungovala na základě náběhů Krejčího a Frýdka v momentu, kdy Matějovský dostával přihrávku. Kombinace a souhra docela fungovala, ale má to jednu slabinu. V příštím zápase stačí utěsnit levou sparťanskou stranu a sledovat náběhy Krejčího, když se míč blíži k Matějovskému. Kombinace bude nefunkční.

Pravá strana byla v minulé sezoně velice silná a to díky Dočkalovi a Kadeřábkovi. Oba dva byli schopni vytvářet brankové příležitosti pro své spoluhráče. Kadeřábek měl cit pro vhodné naběhnutí po lajně a přečíslení obrany. Další devizou byla schopnost odcentrovat v běhu a z první, což je velice oceňovaná a vyhledávaná schopnost u krajních obránců. Dočkal byl jeden z nejlepších nahrávačů, který umí poslat míč z první, v běhu a ze strany. Sparťanští trenéři jsou specialisté na dobrovolnou devalvaci svých hráčů. Odchod Kadeřábka do zahraničí byl pochopitelný, ale oslabit se ještě více na pravé straně, posunutím Dočkala do vnitř záložní řady, je pokračování sparťanské sportovní komedie. Z minulosti připomenu jednu podobnou situaci. Zdeněk Pospěch byl výborný pravý obránce. Jednoho dne se ve Spartě rozhodli, že z něj udělají špatné pravé křídlo a ještě k tomu věřili, že si ho trenér Brückner vezme na mistrovství a tam se jeho cena ještě zvedne. Brückner naštěstí neoslepl a Zdeněk Pospěch se v tichosti vrátil na pravou stranu obrany.

Sparta svými mediálními výstupy před ligovou premiérou vzbuzovala respekt a sebevědomí. Dnes po zhlédnutí nového herního stylu můžu prohlásit, že v případě, že se nevrátí ke klasickému rozestavení na čtyři obránce, tak dosáhne dalšího cíle a to, že se stane trojkou v českém fotbale.

Na závěr se musím zastavit u nového střelce, který drze a sebevědomě prohlásil do kamer, že jeho cílem je překonat osobní střelecký rekord. Mám rád sebevědomé a drzé lidi. Problém je, když tyto dvě charakterové vlastnosti jsou zaměněné za velkohubost. Paixao, byl v zápase proti průměrné Jihlavě, velice podprůměrný striker. Pomalost, nulové zapojení do kombinace, zpracování míče velice slabé, v osobních soubojích tahal pokaždé za kratší konec, nulový výběr místa, zakončení nebylo možné hodnotit, protože se k tomu dostal snad jednou za zápas a nebylo v něm vidět kvalitu střelce. Statický a chodící střední útočník, který se pohyboval na velice malém prostoru a myslím, že tam není ani kvalita do kombinace na jeden dotyk. Marco Paixao, nikdy nepřekoná svůj vlastní rekord 28 branek za sezonu, protože v žádné nejvyšší soutěži tolik branek za jednu sezonu nikdy nedal. S fotbalistou, který si započítává do své statistiky i vstřelené branky na trénincích, aby ohromoval čísly své okolí, Sparta žádnou díru do světa neudělá.

Nelze lpět na herním systému, když do něj nemám vhodné typy hráčů.

Autor: Milan Luhový